|
| |
|
|
Uvedení českých žen do společnosti: od Boženy Němcové k aktivnímu volebnímu právu ve výuce OV na 2. stupni ZŠ
Holubová, Kateřina ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Diplomová práce se zabývá uvedením českých žen do rovnoprávné společnosti a její didaktickou transformací. Soustředí na zrod ženského hnutí a ženskou emancipaci od počáteční snahy neformální rovnoprávnosti žen, kterou započala Božena Němcová, až po dosažení formální rovnoprávnosti žen ve společnosti v Československé republice, tedy v roce 1920, dosažením aktivního volebního práva, respektive plnoprávného občanského postavení. V teoretické části práce vymezuje sociologické termíny a východiska, dále popisuje sekundární literaturu autorek, které se zabývají tehdejším ženským hnutím a genderem, a ukazuje snahy českých žen v 19. století a na počátku 20. století. Práce představuje muže, kterým nebyl osud žen lhostejný, rovněž zdůrazňuje i evropský kontext. Vyzdvihuje význam práce žen, jež byly spisovatelkami, učitelkami či političkami. V praktickém oddíle se práce zabývá didaktickou transformací tématu. Zde akcentuje místa paměti, která mohou být důležitá pro výuku žáků na 2. stupni ZŠ, vymezuje českou ženskou emancipaci v rámci RVP ZV a shrne informace o genderu ve školním prostředí. Následně autorka představí svůj návrh jedné vycházky po Praze zaměřenou na cestu žen ke vzdělání a k volebnímu právu a jedné exkurze, která studenty zavede do kraje Boženy Němcové. Zároveň součástí všech výletů jsou i...
|
|
|
Integrace a transnacionální praktiky bosenských imigrantek ve Švédsku
Navrátilová, Martina ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na imigrantky z Bosny a Hercegoviny, které od 90. let žijí trvale ve Švédsku. Cílem práce je zkoumat integraci bosenských imigrantek a vliv, který na ni mají transnacionální praktiky. Analýza tématu je založena na rozhovorech s osmi vybranými ženami. Jejich výpovědi jsou konfrontovány s odbornou literaturou a novinovými články na téma bosenské diaspory ve Švédsku a transnacionalismu. Výzkum se zaměřuje na tyto oblasti: začlenění do pracovního trhu, znalosti švédštiny, transnacionální praktiky, ženskou otázku a zhodnocení úspěšnosti integrace. Komparace rozhovorů s literaturou dokazuje kvalitní integraci bosenských žen do švédské společnosti. Toto přisuzují samotné ženy i odborná literatura jejich evropskému původu a podobnosti bosenské a švédské kultury a vzdělávacího systému. Zkoumané transnacionální praktiky nepředstavují pro integraci problém, ale u mladších žen často vytvářejí novou "bosensko-švédskou" identitu. Z rozhovorů vyplývá, že ženy-imigrantky jsou citlivé na svou dobrou pověst, kterou si velmi pečlivě budují v rámci svých spolků propagujících bosenskou kulturu. Významný vliv má na ženy i mateřství a výchova dětí, aby nezapomněly na své kulturní dědictví. Bosenské imigrantky taktéž naprosto odmítají jakékoli nacionalisticky laděné spory, v čemž se podle...
|
|
|
Překladatelky z francouzštiny v dějinách překladu: české ženy a období po národním obrození
Marešová, Andrea ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Belisová, Šárka (oponent)
Práce je řešena v kontextu soudobých diskuzí na téma gender a feminismus s konkrétním přihlédnutím k oblasti translatologie, kde gender nabývá dvojího rozměru - gramatického rodu ve formě čistě lingvistické i konstrukce tzv. sociálního pohlaví ve vztahu k osobě, která překládá. Cílem této práce je kromě shrnutí teoretických poznatků ze zmíněných oblastí zejména snaha o vytvoření přehledu překladů z francouzštiny pořízených českými překladatelkami v období 2. poloviny 19. století. Práce je doplněna o historii ženského emancipačního hnutí v českých zemích a zároveň o alespoň základní životopisné údaje jmenovaných překladatelek. Získaná data pro zamýšlený přehled překladů byla zpracována do podoby bibliografického rejstříku zohledňující knižně a časopisecky vydané překlady ve zvoleném období pro každou z překladatelek. Výsledky této práce umožňují alespoň částečně nahlédnout do dějin českého překladu z "ženské stránky" a zároveň mohou sloužit jako podklad pro další práci v této oblasti.
|
|
|
Ženská otázka v českém ekonomickém myšlení před rokem 1948
Machátová, Hana ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Diplomová práce se zabývá českým ekonomickým myšlením do roku 1948, konkrétně jeho částí o ženské otázce. Ženská otázka byla součástí sociální otázky a dotýkala se mnoha hospodářských a společenských témat v ekonomické teorii i praxi. Práce prozkoumává učení českých národohospodářů té doby a shrnuje jejich postoje vůči ženské otázce, definuje hlavní témata ženské otázky spolu s převládajícími názory a analyzuje myšlenkový vývoj ženské otázky v českém ekonomickém myšlení.
|
|
|
Žena v období normalizace. Proměny postavení žen v české společnosti 70. a 80. let 20. století na příkladu časopisu Vlasta
SEDLÁKOVÁ, Jitka
Předkládaná diplomová práce pojednává o proměnách postavení žen v české společnosti v 70. a 80. let 20. století, tedy v období tzv. normalizace. Pozornost je zaměřena na roli žen v rodině, v partnerských vztazích, v práci, na možnosti vzdělání či možnosti naplnění jejich volnočasových aktivit. Daná problematika je konkrétně zkoumána na příkladu dobového periodika časopisu Vlasta. Po kapitolách věnovaných obecně ženské otázce následuje rozbor samotného časopisu. Vedle archivních pramenů a periodik, jsou využívány i soudobé právní normy či statistické údaje.
|
|
| |
host ::
RSS.